Ultrabook s dotykovým displejem – Dell Latitude E7240
Spolehlivé, výkonné a dobře vypadající notebooky byly kdysi výsadou manažerů velkých firem. Díky repasované technice už tomu tak není a manažerské ultrabooky Dell Latitude, aniž by ztrácely něco ze svých původních vlastností, jsou přístupné i menším firmám. Podívejme se podrobněji na tenký Dell Latitude E7240, který je k dispozici jak v klasickém, tak dotykovém provedení. Obě varianty si porovnáme a podíváme se, jak si stojí vedle sebe i vedle staršího modelu mini notebooku.
Upravená konstrukce víka
Dotyková (vlevo) a klasická (vpravo) varianta má odlišný design víka
Design u klasického a dotykového provedení Latitude E7240 se vcelku podstatně liší. Zatímco klasické je stříbrné a má víko z chladného hliníku, dotyková varianta víka je z měkčeného karbonového vlákna, které zvyšuje odolnost citlivějšího displeje proti poškození. Obojí působí pevným dojmem jak na pohled, tak při manipulaci. Dle mého názoru však klasický stříbrný design působí seriózněji a osobně bych jej volil raději. Design je ale jen jednou malou součástí, která může být snadno převážena výhodami dotykového ovládání.
Rozdíly v rozlišení
Rozdíl mezi lesklým dotykovým (vlevo) a matným (vpravo) displejem
Zajímavostí je, že Dell nevyrábí nedotykový model E7240 s Full HD rozlišením. Pokud vám tedy jde o vysoké rozlišení displeje, v podstatě vám nezbývá než sáhnout po dotykové variantě. U většího modelu Latitude E7440 už je situace jiná, ten najdete s Full HD panelem jak v dotykové, tak standardní matné variantě. I Latitude E7240 však můžete připojit k externímu monitoru s vyšším rozlišením a na malé notebookové úhlopříčce 12,5" standardní HD rozlišení 1366×768 postačuje.
Postřehy z praxe
Čelní kamerka klasické a dotykové varianty
Malým plus u dotykové verze je kamera, která je v displeji zapuštěna a přetažena krycím sklem, stejně jako zbytek displeje. Působí tak jako přirozená součást dotykového panelu. Oproti tomu u klasické verze je před kamerkou prosklené okénko, na které jsme sice z předchozích generací zvyklí, ale v porovnání se zapuštěnou čočkou se náhle zdá jako rušivé a na pohled nepříjemné.
Nedoléhající víko dotykové varianty E7240 v porovnání se starším modelem E6230
Víko displeje touch modelu je o něco masivnější – přeci jen dotykový displej potřebuje více prostoru, ať už kvůli pevnému krycímu sklu či dotykové vrstvě. To by ani moc nevadilo, je to vcelku bezvýznamná daň za příjemné dotykové ovládání. Horší už je, že karbonové víko celým obvodem nedoléhá na základnu ultrabooku. Při manipulaci se zavřeným strojem se pak jakoby nadzvedá. Když to porovnám například s Latitude E6230, u kterého si víko při zavření pevně a přesně sedne, vypadá to úplně jinak.
Pocity z dotykového ovládání
Dotykový Dell Latitude E7240 s virtuální klávesnicí ve Windows 10
Ovládat notebook dotykem na obrazovku se zdá být přinejmenším zvláštní. Nechci si přece ušpinit displej, abych jej musel každou chvíli čistit. A není myš pohodlnější? Vždyť z dotyku mě po chvíli bude bolet ruka… Tak jsem o dotykovém ovládání ultrabooku přemýšlel před tím, než jsem ho vyzkoušel. Skutečnost je však trochu jiná. Reakce zařízení jsou okamžité, pohyby plynulé a zážitek velmi příjemný. Člověk si rychle zvykne.
Na celodenní práci to samozřejmě není – v kanceláři ale stejně máte externí monitory, klávesnici a myš. Dotykové ovládání je příjemný doplněk na chvíle, kdy s ultrabookem manipulujete mimo své zázemí. Dotknout se prvku na displeji je opravdu rychlejší než najíždět na něj touchpadem.
Tlačítka pro ovládání hlasitosti
Co při ovládání dotykem trochu překáží, je klávesnice. Na psaní však dotykový displej příliš není. Vzhledem k tomu, že displej Latitudu E7240 není odnímatelný ani překlápěcí, není ani příliš prostoru na něm psát. Výchozí virtuální klávesnici ve Windows 10 jsem vyzkoušel spíše jen ze zvědavosti a musím říct, že mi příliš promyšlená nepřipadá. Zvláštní je i rozložení kláves, kdy české znaky nejsou na horním řádku, ale na pravé straně klávesnice.
Navíc nelze používat současně virtuální a klasickou hardwarovou klávesnici. Jakmile totiž při psaní na virtuální klávesnici zmáčkneme klasickou HW klávesu, celá virtuální nám z obrazovky zmizí. To stejné platí i při stisku tlačítka hlasitosti nad klávesnicí, což je opravdu otravné – pokud při psaní posloucháte hudbu a při každé změně hlasitosti se vám skryje klávesnice, dvakrát si její použití rozmyslíte. Jak už jsem ale psal, u ultrabooku, který má pevnou klávesnici, nemá příliš smysl využívat displej ke psaní. Celkově je ale dotykové ovládání velice příjemné a jako urychlení občasné práce mimo prostředí kanceláře se opravdu hodí.
Konektivita a dokovací stanice
Dokovací stanice Dell PR02X je kompatibilní, ale ultrabook jakoby visí na krajíčku
Z hlediska konektivity je příjemné, že i tento malý ultrabook má dokovací konektor a je kompatibilní se standardní dokovací stanicí Dell E-family. Sami však můžete vidět, že dokovací port je umístěn trochu nešťastně a ultrabook jakoby visí na krajíčku dokovací stanice.
Pokud jde o další konektory po obvodu samotného ultrabooku, najdeme klasické HDMI, mini DisplayPort, 3 kusy USB 3.0 (jeden z nich s technologií PowerShare, která umožňuje dobíjet USB zařízení i pokud je notebook vypnutý), RJ45 pro připojení k síti, kombinovaný audio vstup a výstup, napájení, slot na paměťové karty a čtečku bezpečnostních karet. Oproti většině ostatních notebooků Dell Latitude schází 12,5" ultrabookům VGA výstup, ale tomu už se nemůžeme divit – jak kvůli velikosti tohoto analogového portu, tak kvůli jeho úctyhodnému věku.
Odolnost a testování šasi
Hliníkové víko a rám nedotykové varianty Latitude E7240
Co do odolnosti je na tom klasický i dotykový model E7240 dobře – pevné kovové či karbonové šasi opět splňuje vojenský standard MIL-STD 810G (pouze šasi, ne v něm obsažené komponenty). Z výroby je stroj testován v simulaci zrychlené zátěže reálného provozu, která v sobě zahrnuje výdrž při teplotách jako v uzavřeném automobilu na přímém letním slunci po dobu 120 hodin (skutečná teplota však uvedena není, můžeme si jen domýšlet). Dále jsou testovány panty displeje pro časté otevírání a zavírání apod. S letitými zkušenostmi na poli notebooků už si ani není důvod myslet, že by Dell měl s konstrukcí problémy.
Bezdrátové technologie
Napájení ještě není bezdrátové, ale je kompatibilní se staršími adaptéry
Novinek se oproti starším notebookům dočkaly ultrabooky Dell Latitude řady 7000 i co se týče technologií. K dispozici je tak například bezdrátová dokovací stanice, kdy už se ani nemusíte trefovat do dokovacího konektoru, ale notebook stačí položit někam na pracovní stůl, aby se vám připojily externí monitory a periferie. Nicméně stejně bude potřeba připojit adaptér pro napájení, takže dokud se nerozvine technologie bezdrátového nabíjení, není toto řešení až tak pohodlné – a možná připojit stroj do připraveného docku, díky čemuž se i začne nabíjet, je nakonec i snadnější.
Užitečnou technologií je WiDi, Wireless Display. Díky ní se může ultrabook bezdrátově připojit k monitoru, televizi či projektoru, pokud ovšem toto zařízení technologii WiDi také podporuje. Zní to užitečně, přijít s ultrabookem na poradu a bezdrátově se ze svého místa připojit na televizi a ukázat, o čem je řeč. Windows 10 pak už mají řešení přímo integrované v nastavení, takže ani není potřeba instalovat speciální SW. Snadnější než shánět zobrazovací zařízení s podporou WiDi, je připojit jednoduchý počítač či notebook ke stávající televizi či projektoru a poté navzájem propojit tyto dva systémy.
COA štítek Windows 8
Na COA štítku už nenajdeme aktivační klíč – ten je uložen na základní desce
Možná jste si už všimli, že novější zařízení od Dellu, která šla do prodeje s operačním systémem Windows 8 nebo 10, už nemají klasický COA štítek s aktivačním kódem. Klíč k systému je totiž uložen přímo na základní desce a systém se po instalaci aktivuje automaticky, aniž by bylo potřeba klíč ručně zadávat. Díky tomu už se nestane, že by se COA štítek odloupnul nebo poškodil natolik, aby se stal nečitelným.
Ultrabook vs mini notebook
Porovnání výšky ultrabooku E7240 oproti mini notebooku E6230
Jak už mnohokrát zaznělo, Dell Latitude E7240 je ultrabook. To znamená, že splňuje řadu specifik, daných společností Intel. Postupem času se však kritéria pozměňují a s vývojem technologií zpřísňují, takže vznikají další požadavky, aniž by ale někdo zpětně starším ultrabookům mohl jejich označení vzít. Nejobecněji řečeno musí být ultrabook tenký, lehký, energeticky úsporný a s dostatečně dlouhou výdrží v provozu na baterii.
Pocitově působí ultrabook drobněji než při pouhém porovnání parametrů
Když stroj porovnáme s předchozí generací 12,5" notebooku, což byl model Latitude E6230, dojdeme k závěru, že ultrabook Latitude E7240 je na tom z hlediska fyzických rozměrů dost podobně. Lehčí je pouze o pár gramů, hloubku má menší o 1,5 cm a tenčí je o pouhého půl centimetru. Tolik se dozvíme z parametrů, ale ve skutečnosti, když máme notebooky vedle sebe a můžeme si na ně sáhnout, je rozdíl markantní. Díky zkosené konstrukci se E7240 zdá pocitově být opravdu maličkým.
Uživatelsky výměnná baterie
Tenkou baterii lze snadno vyměnit bez použití nářadí
Vzhledem k tomu, že jde o ultrabook, je velmi příjemná možnost uživatelské výměny baterie. Trendem je totiž mít baterie zabudované, čímž se možná ušetří pár milimetrů a gramů, ale z hlediska uživatelské přívětivosti to není řešení, které by většinu nadchlo. Dell se tedy i u ultrabooku Latitude E7240 rozhodl pro řešení s vyměnitelnou baterií, díky čemuž může i repasovaný stroj dosahovat krásných hodnot výdrže, jaké mají nové ultrabooky.
Vyzkoušejte na vlastní kůži
Dell Latitude E7240 můžete vyzkoušet u nás na prodejně v Šumperku
Zamlouvá se vám tenká stříbrná varianta nebo byste využili dotykového ovládání 12,5" ultrabooku Dell Latitude E7240? Pak se neváhejte podívat na naši nabídku repasovaných notebooků Dell. A pokud budete mít cestu, můžete se zastavit u nás na prodejně v Šumperku a ultrabooky si na vlastní kůži vyzkoušet. Máte-li ke stroji jakékoli další dotazy, neváhejte nás kontaktovat – chceme vám poskytnout všechny informace, které byste mohli potřebovat.